Od 1. ledna 2016 mají plátci DPH novou povinnost, a to podávat tzv. kontrolní hlášení. A okolo této povinnosti se vyrojila řada zaručených a někdy i mylných informací. O co se ve skutečnosti jedná?

Aktuálně plátci daně poskytují finančním úřadům souhrnná čísla jak za uskutečněná plnění, ze kterých je daň odváděna, tak za přijatá plnění, u kterých si plátce uskutečňuje nárok na odpočet, jinými slovy chce po státu zpět daň, kterou zaplatil za nakupované zboží či služby jiným plátcům. Pro finanční správu a jí vykonávanou kontrolu jsou tato souhrnná čísla příliš hrubá, zjednodušující, proto vytvořila nový nástroj obsahující nikoli souhrnný, ale naopak detailní přehled všech těchto plnění. Od ledna 2016 tak budeme finančním úřadům sdělovat:

• DIČ protistrany, tedy komu jsme plnění poskytli, resp. od koho jsme nakoupili
• DUZP, tedy konkrétní den transakce
• číslo daňového dokladu, obvykle například číslo faktury
• základ daně, resp. i vyčíslenou daň

Dlužno podotknout, že u uskutečněných i přijatých plnění do 10 000 Kč včetně daně bude postačovat uvedení základu daně a vyčíslené DPH.

Kontrolní hlášení je tak ve své podstatě záznamní povinností, kterou každý plátce zpracovává již nyní. V tom se nejedná o nic moc nového.

Co je ale nové, to jsou termíny pro podání kontrolního hlášení. Právnické osoby, které jsou měsíčními plátci, a fyzické osoby si mohou oddechnout. Termín pro podání kontrolního hlášení je tentýž, jako u daňového přiznání, v jejich případě se tak rozšíří jejich povinnosti, nebude to ale znamenat výraznější administrativní pracnost.
Ovšem právnické osoby, které jsou plátci čtvrtletními, ty mají smůlu. Kontrolní hlášení budou muset podávat v měsíční periodě. To tedy znamená zvýšené nároky na vedení účetnictví, jeho častější zpracovávání.

Řada otázek zatím není zodpovězena a uvidíme, co nám přinese praxe. Jaké? Namátkou následující:

1. nepodá-li plátce uskutečňující zdanitelné plnění kontrolní hlášení, nebo podá-li jej ale neuvede v něm konkrétní plnění, bude ohrožen nárok na odpočet u příjemce tohoto plnění?
   
2. bude ohrožen samotný nárok na odpočet, pokud nepodá plátce kontrolní hlášení?
   
3. jak budou řešeny nároky na odpočet uskutečněné po zavedení kontrolního hlášení, ovšem vztahující se k plněním před jeho zavedením, logicky tak nedojde ke spárování uskutečněného a přijatého zdanitelného plnění (nárok na odpočet lze uskutečnit až tři roky po datu uskutečnění zdanitelného plnění)?
   
4. a konečně, jak finanční správa zajistí ochranu obrovského množství konkrétních dat o uskutečněných obchodech?
   

Uvidíme...

Dnešního dne spouštíme naše webové stránky. Představujeme na nich nás a naši firmu, co umíme, pro koho to děláme apod. Snažili jsme se je vytvořit jednoduché a přehledné, čas a Vaše zkušenosti ukáží, jak se nám to podařilo.